Část volebního systému je protiústavní

Sebastian Jirkal

Začátkem února zrušil Ústavní soud části volebního zákona, které byly protiústavní. Do voleb zbývá už jen sedm měsíců. Jaké části zákona soud zrušil a co se bude dít dále?

Ve středu 3. února vydal Ústavní soud rozsudek o zrušení části volebního zákona. Stížnost k Ústavnímu soudu podal senátorský klub Starostů a nezávislých, a po třech a půl letech byl vydán rozsudek. Která ustanovení se teda zrušila?

Zaprvé, přepočítávání volebních mandátů pomocí D'Hondtovy metody, která znevýhodňuje strany s menším počtem hlasů, tedy menší strany potřebovaly více hlasů k dosažení poslaneckého mandátu než strany velké. Například strana ANO potřebovala v minulých volbách k dosažení jednoho mandátu okolo 22 tisíc hlasů, ale právě STAN téměř dvojnásobek.

Dále také Ústavní soud zrušil načítací klauzuli pro koalice, teda volební hranici, která omezovala vstup koalicí do Poslanecké sněmovny. Pokud v koalici byly dvě strany, tak potřebovala získat alespoň 10% volebního zisku pro vstup do Poslanecké sněmovny. Pokud byly v předvolební koalici tři strany, tak byl potřeba zisk 15%, pro čtyři strany 20%, a tak dále. Ovšem hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny zůstává stejná, tedy 5%, jak pro samotné strany, tak pro koalice.

Jako důvod k zrušení zmíněné části volebního zákona uvedl soud část přímo z ústavy České republiky, konkrétně příkaz zajistit rovné volební právo.

Prezident Miloš Zeman před tím, než Ústavní soud uveřejnil nález o protiústavní části volebního zákona, napsal dopis předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, ve kterém varoval před možnou ústavní krizí.

Celý proces schválení nového volebního zákona není jednoduchý, a to z logických důvodů. Senát musí být ve shodě s Poslaneckou sněmovnou na novém volebním zákoně. Nejdříve musí sněmovna vypracovat nový volební zákon, ten předá Senátu. Senát musí poté odhlasovat schválení nového zákona, nebo jí ho může vrátit s navrhnutými změnami. Tentokrát ovšem Poslanecká sněmovna nemá možnost rozhodnutí senátu přehlasovat.

Co by se dělo, kdyby tedy poslanci a senátoři nestihli včas vypracovat a schválit nový volební zákon? Mohla by nastat právě prezidentem zmíněná ústavní krize. Veškerým poslancům by v tomto případě zanikl mandát, vláda by byla v demisi, a nebylo by možné uskutečnit nové volby. Neexistoval by totiž zákon, který určí, jak přepočítat hlasy. A neměl by ho ani kdo schválit, pokud zde nebude Poslanecká sněmovna, s níž by se Senát musel shodnout.

Ovšem kromě toho, že Ústavní soud rozhodoval o nálezu tři a půl roku, je také na okolnostech podivné to, že prezident vyhlásil volby nezvykle brzy, tedy už na 8. října, což je velmi neobvyklé. Takže to může vypadat, že se prezident snaží ovlivnit rozhodnutí Ústavního soudu.

A jak na rozhodnutí soudu reagoval premiér?

Andrej Babiš se k věci vyjádřil ještě v den nálezu Ústavního soudu na tiskové konferenci. Nejprve uvedl, že si je vědom, že musí respektovat rozhodnutí soudu a není proti rozhodnutí obrany. Ovšem dále pokračoval mnohem kritičtějšími větami: "Ústavní soud definitivně ztratil všechny zábrany a aktivně se, stejně jako v roce 2009, snaží ovlivnit politickou situaci v naší zemi, což mu absolutně nepřísluší. Na rozdíl od pana Rychetského a ostatních ústavních soudců, já jsem byl zvolen ve svobodných demokratických volbách, voličům skládám a budu skládat účty a nesedím 18 let na jedné židli jako pan Rychetský. Klesá význam voleb, roste význam žalob."

Panu premiérovi rozhodně nepřísluší, aby se takto vyjadřoval k rozhodnutí Ústavního soudu, či slovně napadal jednotlivé soudce. Ovšem premiér není jediný, kdo je vůči rozhodnutí Ústavního soudu a předsedy soudu Pavlu Rychetskému kritický.

Prezident Zeman se rozhodl, že neudělí Rychetskému řád Tomáše Garrigua Masaryka, jak měl původně v plánu.

Ovšem nejen já jsem naopak přesvědčen, že Ústavní soud rozhodnutím chrání ústavu, základní a nejdůležitější pilíř české demokracie.