Nebojte se očkování aneb Jak fungují nové vakcíny proti koronaviru

Filip Meszáros

Téměř hned po začátku expanze virového onemocnění SARS-CoV-2 se veškerá pozornost virologů, imunologů i velkých farmaceutických firem začala soustředit na vývoj nové vakcíny, která by tuto pandemii ukončila. Díky podobnosti nového koronaviru s onemocněním, na něž už vakcína existuje, se navíc vývoj očkování, běžně trvající i několik let, velmi urychlil a vakcinace je dostupná již nyní, na začátku roku 2021. O nových vakcínách se však, podobně jako při každém velkém objevu na poli medicíny, začala šířit řada dezinformací. Proto jsem se rozhodl v tomto článku objasnit, jak jednotlivé očkovací látky fungují. Informace jsem čerpal ze stránek Ústavu pro kontrolu léčiv, Biologického centra Akademie věd ČR a populárně-vědeckého portálu OSEL.cz.

Všechny vakcíny fungují na principu přípravy organismu na infekci prostřednictvím imunitní reakce. Každá z nich to však dělá trochu jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že proti koronaviru byly vynalezeny desítky různých očkovacích látek, nedá se jejich mechanismus nějak zevšeobecnit. Pojďme se tedy podívat na způsob fungování vakcín, které se v očkovacím programu objevily jako první.

Vakcíny společností Pfizer/BionTech, Moderna a Curevac

Tyto vakcíny se svým fungováním zařazují do nejmladší generace. Jedná se o takzvané neživé očkovací látky, jelikož obsahují pouze genetickou informaci mRNA (messenger ribonucleic acid). Ta v tomto případě pochází z takzvané povrchové bílkoviny (část povrchu virové částice, kterou se virus přichycuje na buňku) a při očkování tak člověk nemusí přicházet do kontaktu se samotným virem nebo jeho genetickou informací. mRNA viru je ve vakcíně zabaleno do speciálních tukových nanočástic, které se po vpíchnutí očkovací látky vstřebají do buněk. Tam se tukový obal rozpustí a ribozomy (organely sloužící na výrobu bílkovin) začnou produkovat výše zmíněné povrchové bílkoviny. Tělo na to odpoví tvorbou protilátek a imunitní reakcí. Jelikož jsou povrchové bílkoviny velmi důležitou součástí virové částice, bez nichž nemůže infekce nastat, promění se tak virus po vstupu do těla očkovaného jedince na v podstatě neškodnou kuličku, kterou organismus bez problémů vyloučí.

I když tyto vakcíny fungují na stejném samém principu, jsou mezi nimi poměrně velké rozdíly: zatímco například pro skladování vakcíny od Moderny stačí standardní mrazák s teplotou -20 stupňů Celsia, Pfizer/BionTech musí být bezpečně uložen v "suchém ledu" (pevný oxid uhličitý) za minimální teploty -80 °C. Mezi jednotlivými látkami jsou také obrovské cenové rozdíly. Žádný z těchto faktorů by ale ve výsledku neměl zasáhnout uživatele očkování.

Všechny tři vakcíny byly úspěšné testovány a jsou připraveny pro plošné využití. Vakcína společnosti Pfizer a BionTech již byla schválena evropskou lékovou agenturou EMA a v současnosti se rozbíhá očkování pomocí ní, zatímco látky společností Moderna a Curevac čekají v Evropě v době psaní tohoto článku na poslední razítka.

Vakcíny firmy Johnson & Johnson, Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca

Jejich mechanismus je velmi podobný látkám od firem Pfizer/BionTech, Moderna a Curevac. Stejně jako ony i tako vakcína se zakládá na genetické informaci povrchových bílkovin koronaviru, v tomto případě se však jedná o DNA a na její přepravu nepoužívají tukové obaly. Místo nich se genetická informace bílkovin umístí do jiného viru, konkrétně nějakého druhu adenoviru, jehož původní genetická informace je potlačena, takže nemůže dojít k infekci. Po aplikaci vakcíny zneškodněný virus dopraví genetickou informaci povrchové bílkoviny do buněk, jež bílkovinu začnou vyrábět a spustí tak imunitní reakci. Výsledek je tedy stejný jako u tří předcházejících vakcín.

Tento mechanismus je označován jako takzvaná virová vektorová vakcína (vakcína s virovým nositelem). Používá se již delší dobu a vykazuje velkou spolehlivost, bezpečnost a díky snadné a levné výrobě jsou tyto látky i poměrně cenově dostupné.

Vakcína firmy AstraZeneca a Oxfordu by navíc měla prokazatelně fungovat i proti nové, nakažlivější mutaci koronaviru. Právě kvůli tomu se Velká Británie, kde je zmíněná mutace rozšířena nejvíc, rozhodla pro její schválení jako první, hned po skončení klinického testování látky. V Evropské unii by mělo být její schválení otázkou pár týdnů. Nespornou výhodou tohoto druhu vakcín je také odolnost genetické informace kódované v DNA, která je oproti mRNA výrazně houževnatější, a je tudíž možné látku dlouhodobě skladovat v obyčejné lednici. Díky tomu bude možné očkování provádět i v rozvojových zemích, jejichž zdravotnictví je na velmi nízké úrovni.

I když se z předcházejících odstavců může zdát, že vakcíny jsou poměrně rozdílné, v konečném důsledku se tyto faktory týkají většinou výroby, distribuce, skladování nebo ceny a nemají díky bezplatnému zdravotnictví na uživatele žádný dopad. Jejich výsledky jsou totiž prakticky úplně stejné. Všechny očkovací látky objednané Českou republikou zároveň prošly všemi fázemi testování, a jsou tak naprosto bezpečné. Celkovou bezpečnost zvyšují navíc i moderní způsoby výroby i aplikace, které snižují možnost nákazy samotným virem i zanesení jiné infekce přes jehlu. Není se tedy čeho bát. Bohužel kvůli narůstajícímu počtu dezinformací a fake news, šířícím se hlavně prostřednictvím sociální sítí, spolu s absencí kvalitní kampaně za očkování, je čím dál více lidí v tomto informačním šumu zmatených a nevědí, komu mají důvěřovat. Proto na vás naléhám, abyste věřili odborníkům, kteří se v tomto směru skutečně vyznají, a všechny informace si náležitě ověřovali. Zároveň vás prosím, abyste se nechali zaočkovat, hned jak to bude možné. Jedině dostatečný počet očkovaných totiž může zastavit pandemii a vrátit tak normální fungování společnosti.